Jaké je to mít na svatbě fotografa?

Jaké je to mít na svatbě fotografa?

Nikdo neumí říct víc slov o fotografovi na svatbě, jako právě nevěsta, která vše prožila. Poprosil jsem nevěstu Evičku, aby napsala něco o mně. Mimochodem chválit jsem zakázal! :) 

Když jsme si s Oldou vyměňovali první emaily, poté co jsem ho oslovila jakožto svatebního fotografa, byla jsem příjemně překvapená jeho kamarádským přístupem. Vlastně jsme si hned potykali a domluvili se na kafíčko, kde všechno společně probereme.

Kafíčko probíhalo naprosto v pohodě, jako kdybychom se už znali nebo minimálně potkali. Netušila jsem, že nám fotograf dokáže poradit v tolika zásadních věcech, dokonce se nás i několikrát před svatbou ptal, jestli potřebujeme ještě s něčím pomoct. Takovou ochotu jsem popravdě vůbec nečekala a byla jsem opět mile překvapena.

Následovalo předsvatební focení, kde jsme ještě prohloubili vzájemný přátelský vztah a díky tomu panovala skvělá atmosféra. I když jsme byli s partnerem před objektivem lehce nervózní, po přibližně hodině focení Olda konečně prohlásil: „No hurá, takhle přirozeně jste se měli smát pořád.“ V tu chvíli nám to došlo - AHA, tak takhle se Oldovi nejlíp fotí a my se ve svý přirozenosti taky přeci cítíme líp, než ve strojených pózách.

Focení na svatbě pak probíhalo v naprostém klidu, nikdo nebyl nervózní, pohyby byly přirozený a prostě naše. Když se dívám zpětně na fotky, u hodně z nich si říkám: „Tyjo, kdy to ten Olda fotil? Kde byl? Vždyť jsem ho tam nikde neviděla.“ O to větší radost jsem měla ze zjištění, že fotky jsou naprosto perfektní a profesionální. Olda se nikde nikomu nemotal pod nohy, a přesto dokázal zachytit ty nejpodstatnější okamžiky. Nikde nepřekážel, nikde nevyčníval, naopak skvěle zapadl do kolektivu a troufnu si tvrdit, že i on sám si naší svatbu užil.

Potom, co jsem Oldu poznala, jsem vůbec nepochybovala o tom, že fotky budou rychle zpracované a dostaneme je přesně ve chvíli, kdy nám to bylo slíbeno. Nemýlila jsem se. Když napíšu, že se na fotky dívám denně, skutečně nelžu. Téměř měsíc po svatbě se na fotky stále nemůžu vynadívat a zažívám pocity, který jsem zažívala na svatbě. Brečím štěstím a děkuju sama sobě, že jsem na ten náš den D vybrala právě Oldu. Díky němu máme s mým mužem úžasnou památku na celý život.

Naše svatba pro mě byla prostě dokonalá. Počasí bylo přesně takový, jaký jsme si ho objednali. Obřad probíhal v přírodě na kostelíčku v Líšni a afterpárty byla uprostřed lesa na chatě, kde jsme se mohli vyřádit, aniž by na nás někdo někoho poslal. Nikdy dřív jsem nevěřila, že si svojí svatbu můžu takhle užít. Všichni mi říkali: „Jó holka, svatba, to jsou samý starosti a nervy, ve výsledku si to vlastně ani neužiješ, jak budeš ze všeho vyřízená.“ Já si ale při plánování říkala: „Blbost, budu to mít přesně takový, jaký to chci mít!“ A taky že jo. Užila jsem si všechno od veškerých příprav po poslední minutu na chatě. Byla jsem nadšená, dojatá a neskutečně šťastná. Eva Víchová

Podívejte se na krásnou svatbu Evičky a Honzy necomodreho.cz/svatby/2016-5-eva-a-honza